Když se zavře kohoutek

Nejspíš jste to taky už zažili. Máte dny, kdy sršíte nápady, jste tvůrčí a kreativita z vás doslova jen stříká. Co víc, jsou to dny, kdy jste plní energie, nadšení, elánu a nic vás nerozhází. Cítíte se pevní v kramflecích a jste si svými výplody naprosto jistí. Znáte? A pak jsou ty druhé dny. Naštěstí jich není moc. Dny, kdy máte pocit, že vám někdo zavřel kohoutek. Po nápadech a tvůrčích schopnostech jako by se slehla zem, v mysli je pusto a jako supi se pomalu začínají slétat černé myšlenky - co když ty nápady nejsou tak dobré, co když se to klientovi nebude líbit... Jistota se pomalu vytrácí a na vás začíná jít spíš únava a potřeba dneska vše zabalit. 

Obrázek s článkem zase až tak moc nesouvisí. Ukazuje chvíli, kdy jsem se cítila naprosto skvěle a úspěšně. A občas je fajn si to připomenout. 

Je pátek odpoledne a mě před pár hodinami někdo zavřel kohoutek. Nedá se říct, že bych za celý den neudělala nic. Dopoledne jsem se s opravdu velkým nadšením věnovala svému vlastnímu projektu a posunula ho o kus dál. Ale na práci pro klienty už nezbylo. Někdo mi zavřel kohoutek. Ještě asi hodinu jsem marně seděla u počítače, lámala si hlavu a zkoušela potkat nějakou inspiraci na internetu, něco, co mě nakopne, a pak jsem si vzpomněla na svůj osvědčený recept.

Zabalila jsem to. Je pátek odpoledne, termíny mě nehoní a v tomhle stavu vymyslím stejně jen velké kuloví. Někdy je prostě lepší poslechnout své tělo, svou unavenou mysl a nechat je odpočívat. Velkým darem za to, že nechám práci na chvíli ležet ladem, je mi oproštění od všech nepříjemných myšlenek, o kterých vím, že jsou jako ta přeháňka, co právě zuří venku. Jen dočasné, ale bez deštníku pěkně otravné.

A proč to tady píšu? Protože je úplně normální, že každý den nejsme výkonní na 100 %, protože stejně jako naše tělo, i naše mysl potřebuje odpočívat, a protože i toho nejvíc pozitivního člověka občas přepadnou nepozitivní myšlenky (jinak by to snad ani nebyl člověk).

Mějte krásný den, Lucka

Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.