Život s čivavou - na co se připravit

Přemýšlíte, že si pořídíte čivavu či jiného malého pejska? Přináším Vám dneska pár poznatků o životě s takovou čivavou. 


Pro upřesnění, mám doma tříletého čivaváka, který, dle mého názoru, není příliš rozmazlený a venku je zvyklý chodit po svých, takže fungujeme více méně jako s normálním psem. Následující body nezahrnují klasický výčet toho, co Vás čeká se psem (jako venčení, krmení apod.), zaměřuji se pouze na specifika čivav a vlastně i jiných malých psů.


Zde je několik bodů, na co se připravit, když si takovou čivavu přinesete domu:

1. Pozor kam šlapete - naučíte se koukat pod nohy a přemýšlet o každém svém kroku - malá čivava má neskutečný dar se neustále motat v místech, kam zrovna chcete jít. Občas budete mít pocit, že Vám schválně skáče pod nohu.


2. Pevné nervy na procházce - budete se muset obrnit trpělivostí při venčení - takové štěně čivavy je totiž neskutečně roztomilé a lidé na ulici Vás budou rádi zastavovat a chtít si ho pohladit. Ano, je to milé, když je to jednou, dvakrát, ale za chvíli to člověku začne lézt krkem.


3. Kde je? - čivavy jsou často doslova neviditelné, ve vysokém sněhu, trávě nebo při silném větru vždy používejte vodítko, abyste psa našli nebo Vám neuletěl.

4. Klepavka - z nevysvětlitelných důvodů se čivavy (aspoň ten můj ano) skoro pořád klepou. Časem se naučíte to neřešit a přestanete za psem běhat  s dekou i přitápět.

5. Nevysvětlitelná leknutí, úskoky a nečekaná škubnutí, vrčení do prázdna a živé sny - i na to si časem zvyknete. 

6. Chlupy, kam se podíváš - je to až k nevíře, jak dokáže taková malá čivava pelíchat. Je proto nezbytné mít doma obrovské zásoby válečků na odstraňování chlupů.

7. Roztomilý kukuč - pokud jste již zkušení pejskaři nebo máte silnou vůli, asi to na Vás nezabere. Já mám prvního psa a jakmile na mě hodí ten svůj prosebný nebo smutný výraz, tak mám problémy mu odolat. Ale lepším se.


8. "Čivava není pes" - s tímto tvrzením se budete setkávat více než často. Dle mého názoru - štěká jako pes, čůrá jako pes a dokonce smrdí jako pes, takže to nejspíš bude pes.
Ale musím uznat, že v našem případě vyrůstal čivavák vedle kocoura, tudíž je skutečně trochu zdegenerovaný - hraje si jako kotě a občas mňouká. :)


9. Kňourání a hysterie - nevím, jak jiné čivavy, ale ten můj je opravdu silně okňouraný a hysterický. Na veterině už jsme známí, jelikož takhle tam nevříská žádný pes.
Pro příklad - při jedné návštěvě nám brali krev z packy. To obnášelo oholení přední packy a vpich jehly. Jakmile jsme čivaváka chytli, začal vřískat, holení byl boj a braní krve, o tom radši nemluvím. Po zákroku mu packu obvázali. Vyšli jsme z ordinace, Wafle po třech, protože přední packu nemohl používat. Vedle nás vylezl retrívr po operaci packy, samozřejmě šel po všech čtyřech.

10. Bez problémů Vás shodí z postele - Říkáte si ,že je to blbost? Jak by Vás mohl malý pes vystrnadit z postele? Vždyť nemá 30 kilo, ale pouze dvě. No a to je právě ten důvod. Ze strachu, abyste psa nezalehli, si neustále snažíte udržet odstup. Čivava se k Vám přitulí, Vy se kousek odsunete, čivava se posune blíž k vám a zase se k Vám přitiskne... Zopakujte to párkrát a jste dole z postele. 


11. Nemoci a veterina - smutnou pravdou je, že tato malá plemena jsou náchylná k nemocem a na veterině můžete strávit spoustu času. Doporučuji si psa pojistit, nám se to opravdu vyplatilo. 

12. Snadné cestování - výhodou malého psa je cestování bez problémů - v městské dopravě ho dáte do tašky, v autě nezabere příliš místa, navíc ho na spoustě míst tolerují (oproti větším psům).

13. Je to láska - tohle asi platí u většiny domácích mazlíčků, snadno se stanou členem rodiny a budete je neskutečně milovat. 

Myslím, že teď už jste připravení pořídit si čivavu. :)

Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.