Nebezpečí jménem umělé řasy - několik let po té

Dneska se dovoluji vrátit k článku, který jsem publikovala kdysi dávno na jiném blogu a týkal se umělých řas. Doufám, že tento trend je již za námi. Nicméně zrovna dneska jsem se potkala s kamarádkou, s níž jsme tenkrát na umělých řasách ulítavaly. Zřejmě náhoda tomu chtěla, že v tu chvíli kolem nás prošla holčina s umělými řasami, a tak jsme zavzpomínaly na strasti a starosti, které s sebou umělé řasy nesly. Když nyní koukám na fotky s umělými řasami přijde mi to upřímně dost hrozné. 

Níže najdete původní článek o tom, jak nebezpečné jsou umělé řasy a proč. Zde Vám také přikládám fotky svých současných řas. Vím, že to není nějak extrémně vidět, ale berte prosím v potaz, že foťák několikanásobně ubírá na intenzitě líčení. Přesto jsou na fotkách řasy celkem znatelné.


Denní make-up - běžné líčení, foceno mobilem.

Foto make-up - výraznější líčení, foceno profi fotografkou.
Nyní, několik let po karambolu s umělými řasami, mohu konstatovat, že jsem si tím nadělala pořádnou paseku. Dodnes mám mírné problémy s očima v podobě ucpávání očních žláz a přecitlivělosti.

Zde si můžete přečíst můj bývalý článek o řasách. Již pro Vás připravuji článek o tom, jak nyní o své řasy pečuji a zajišťuji si tak jejich zdraví a krásnou délku. 


Nebezpečí jménem umělé řasy - publikováno před pěti lety

Oči, vstup do duše. Oči, nejen zrak, ale také kontakt. Oči, nástroj, jak upoutat druhého. Odjakživa si lidé, zejména ženy, snažili oči co nejvíce zvýraznit. Linky, zvýrazněné řasy a obočí jsou dnes na denním pořádku. Snad každá z nás touží po nádherných, dlouhých řasách, kterými by okouzlila své okolí. I já jsem po nich zatoužila, nechala jsem si proto aplikovat umělé řasy.


Nádherně dlouhé řasy - sen každé z nás. Bohužel realita někdy bývá jiná.
Moje řasy v dobách, kdy bylo vše bez problémů.

Prvních několik měsíců bylo naprosto bezproblémových. Byla jsem pyšná na svoje krásné, dlouhé řasy a s oblibou na každého mrkala a cudně klopila zrak. Na jaře se však objevily první příznaky, které jsem bohužel připsala alergii na všudy přítomný pyl. Po aplikaci mi lehce nateklo a zčervenalo jedno víčko. Za několik dní to ale přešlo. Další aplikace už byla hrozivější. K mé smůle ze salonu odešla slečna, ke které jsem chodila a která byla na řasy machr. Místo ní nastoupila ne příliš zručná paní. Aplikace řas od ní byla nepříjemná, chvílemi bolestivá a navíc neprofesionální - přístroje jí neustále padaly na zem nebo se jí motaly do mých vlasů. Během aplikace několikrát použila odstraňovač lepidla, které jí kapalo i pod oči. Přesto, že jsem jí upozorňovala, že mě odstraňovač pálí (a navíc paní dost dřela), ujišťovala mě, že to nic není a brzy to přejde. Nepřešlo.

Po doplnění, které trvalo nekonečných 2,5 hodiny (normálně cca hodina), jsem odcházela celá zničená, s rudýma a uslzenýma očima. Na recepci jsem poctivě zaplatila nemalou sumu a div ne ubrečená odcházela domu. Vzhledem k tomu, že nosím čočky, jsem si řasy mohla pořádně prohlédnou až doma před zvětšujícím zrcátkem. Když jsem viděla nánosy lepidel, které jsem měla všude po řasách, šla jsem málem do mdlob.

Nicméně můj den pokračoval v celku normálně, ale oči svědily a natékaly čím dál víc. K večeru jsem to nevydržela a zavolala do salónu a popsala svou situaci. Majitelka se mi velice omlouvala a okamžitě mi navrhla vrácení peněz.

Moje oči po několika hodinách od aplikace.

Po další hodině jsem zamířila do lékárny. Bez slunečních brýlí už jsem nemohla vylézt. V lékárně  se nade mnou seběhly tři lékarnice. Všechny na mě zůstaly zírat. Nakonec jsem tam nechala pětikilo a šourala se domu. Bohužel přípravky nezabraly.

Nadopovaná práškama na alergii jsem zalezla do pelechu, s nadějí, že ráno bude líp. Opět omyl. V jednu v noci jsem se probudila. Oči už jsem nemohla skoro otevřít. Bylo mi nehorázně špatně. Zamířila jsem do koupelny, kde jsem začala řasy hystericky strhávat. Jen ať je to dole, na nic jiného jsem nemyslela. Když jsem viděla, jak řasy vypadají, udělalo se mi ještě hůř. Ačkoli to má být aplikace řasa na řasu, já měla šest řas na jedné.

Nakonec jsem zamířila na pohotovost, kterou mám nedaleko baráku. I zde na mě zůstaly koukat. Všichni si mysleli bůh ví, co se mi nestalo. Připadala jsem si dost hloupě, když jsem oznámila, že jsem si pouze nechala udělat umělé řasy. Nicméně dostala jsem pigáro a k mému šoku mi zavolali sanitku. Takže nakonec jsem díky řasám skončila v nemocnici, kde mi doktorka skoro dvě hodiny odstraňovala lepidlo a zbytky řas. Nutno říci, že to nebylo více nepříjemné, než aplikace u zmíněné paní.



Po návratu z nemocnice.

Druhý den jsem došla do salónu, kde se mi velice omlouvali, vrátili mi peníze a napsali poukaz na masáže. Celé odstranění škod po aplikaci mě vyšlo dráž, než samotné řasy.

Dnes je to více než týden od aplikace. Řasy mám dlouhé zhruba jeden milimetr a neskutečně řídké. Kůži okolo očí mám stále oteklou, zarudlou a svědí. Navíc se mi udělaly šílené vrásky kolem očí. Také se mi výrazně zhoršila celá pleť, na obličeji i dekoltu a zádech mi vyskákalo akné.


A co za to může? Akryl! Do lepidel na řasy se totiž přidává nebezpečný akryl, který na tělo působí jako jed. Citlivější jedinci si na akryl mohou postupně vypěstovat alergii. Pokud nosíte akrylové nehty, měly byste se vyhnout nošení umělých řas. V případě alergické reakce může dojít i k ohrožení na životě. Navíc pokud jste citlivější mohou u Vás akrylové řasy i nehty způsobovat vyrážky a problémy s pletí.  Na toto Vás ale většinou žádný salón ani kosmetička neupozorní.

Na internetových stránkách jsem se dočetla, že alergie způsobuje pouze levnější aplikace řas. Bohužel to není stoprocentní pravda. Já zvolila tu dražší variantu a stejně jsem dopadla bledě. Teď už si řasy nikdy dát nemohu. Pleť má totiž paměť a jakákoli další aplikace bude vždy mnohokrát horší. Takže pokud se u Vás objevily příznaky alergické reakce, neváhejte a řasy sundejte. Nebudete tak riskovat naprostou ztrátu řas.

Žádné komentáře:

Používá technologii služby Blogger.